Vítejte
Nacházíte se na stránkách Sportovního klubu orientačního běhu Roudnice na Labem.
Naši členové se účastní závodů na všech republikových úrovních. Od Roudnických školních závodů, které sami pořádáme, až po závody mistrovství republiky.
Pokud i Vy hledáte nenáročný sport, při kterém budete nejenom dělat něco pro své zdraví, ale i poznáte rozmanité kouty ČR a zažijete mnohá dobrodružství, pak jste na správném místě.
Informace
Termíny
Aktuality
Na tyhle závody jsem se nijak speciálně nepřipravoval. Běhal jsem celý rok a asi 3x za poslední 4 měsíce jsem běžel více jak 20 km v kuse.
Ještě než jsem na závody odjel, tak jsem se nechal překecat kamarádkou a šel na halloween párty, s tím, že nejpozději v 1 budu zpátky doma, abych se před závodama pořádně vyspal. To se bohužel moc nepovedlo a spal jsem pouze 2 hodiny a zbytek se snažil dospat v autobuse na cestě z Prahy do Herlíkovic.
V sobotu mě čekala trať vzdušnou čarou dlouhá 23 km a 1430 m převýšení. Ačkoliv jsem byl silně nevyspalý, tak jsem se cítil skvěle a na závod se moc těšil. Start byl hromadný, prvních 50 m, než začal kopec všichni makali, aby ukázali jak jsou namakaný, ale pak v kopci se ukázalo, že to jsou přeci jen lidi a většina závodníků pouze šla rychlým krokem nahoru. Já s parťákem jsme se cítili celkem dobře, a tak jsme do toho kopli a na rovině a z kopce nasadili tempo 4:13 min/km. Začali jsme postupně všechny předbíhat a snažili se dostat co nejpředějš, pak ovšem přišla první mapová chyba na 3 kontrole, pak i na 5 a 6 kontrole. To nás stálo dost sil a času a už jsme toho začínali mít plný zuby, nicméně, ještě jsme to nevzdávali a na silnici při seběhu ze 7. kontroly na občerstvovačku, jsme do toho zase kopli a vysokým tempem pádili dál. Na občerstvovačce mi hodinky už ukazovaly 21 km a na trase jsme byli asi 3,5h. Po výborném občerstvení jsme vyrazili dál a po 500 m začalo naše trápení, které nás doprovázelo až do závěru závodu.
Parťák dostal křeče do nohou a to byla konečná pro nějaký lepší výsledek. Do kopců jsme museli jít extrémně pomalu, tempo jsme měli přes 20 min/km a nás čekala ještě zhruba půlka závodu. Nedalo se nic dělat, doufali jsme, že to přejde a z kopců a na rovině jsme se snažili alespoň trochu běžet, do kopců to nešlo. Začínali jsme být už docela zoufalý a mně začala hrozně bolet bránice a později spodní část zad. Místo běhu jsem hledal pozici, kdy by mě záda nebolela, tímto stylem jsem ušli dalších asi 8 km. Záda pak postupně přestala bolet, ale místo toho mně začal bolet podbřišek a já se cítil jak kdyby mě někdo nakopal do .... Doploužili jsme se na další občerstvovačku v nohách jsme měli už přes 30 km a na trati jsme byli 5,5 h. Já se v tu dobu dost rozmýšlel, jestli vůbec pokračovat, parťák sotva chodil a mně bolel "podbřišek", že jsem taky sotva chodil. Ale řekli jsme si, když už jsme se dostali tak daleko, tak už to dokončíme i kdybychom měli umřít, a tak jsme vyrazili pomalu dál, okolo nás se pohybovali ještě další 2 nebo 3 dvojice, který na tom byli podobně jako my, a tak jsme si dodávali navzájem motivaci a pocit, že tam ještě nejsme sami. Když jsme obešli "pytlík" a vrátili se znovu na občerstvovačku, už se začínalo stmívat, ALE já s parťákem jsme chytli druhý dech a mohli jsme konečně zase běžet. Doběhli jsme sice už za tmy, ale našli jsme všechno a měli krásný pocit z dokončeného závodu, věřte mi, ten pocit je fakt super.
Celkem jsme naběhali 38,8 km, nastoupali 1 787 m a trvalo nám to 7h a 4 min.
Večer jsme si říkali jestli vůbec zítra budeme moct chodit a jestli vůbec odstartujeme, protože další 7 hodinový závod se nám běžet opravdu nechtěl. Ale šli jsme brzy spát a ráno jsme se cítili celkem dobře. Čekalo nás vzdušnou čarou 24,9 km a 1270 m převýšení. Na neděli jsme trochu změnili vybavení a kromě jídla jsme si vzali sebou i pití.
Po startu jsme zjistili, že jsme na tom poměrně dobře, nikoho nic nebolelo, parťák neměl křeče, a tak jsme zvolili taktiku, že z kopce a na rovině poběžíme, tím jsme se řídili celou dobu a úspěšně i bez mapových chyb zvládli takto celý závod. Běželo se fakt parádně, po krásných místech a výhledech. Tentokrát i svítilo sluníčko, tak bylo i něco vidět a nebyla taková zima, takže nedělní závod jsem si hrozně užil a ani nám nepřišlo, že jsme naběhali 34,6 km, nastoupali 1 491m a zvládli jsme to za 5 h a 19 min. Takže v neděli jsme se výrazně zlepšili a celkově skončili na 31. místě z 57, což je po sobotním závodu super výsledek :D.
Pokud bych to měl shrnout, jsem moc rád, že jsem si mohl zkusit tyto extrémní závody. Zjistil jsem co všechno může v těle bolet, sáhl si na dno, ale zároveň jsem na tom byl mnohem líp než jsem si myslel (zejména v neděli). A příští rok rozhodně pojedu znovu. Takže kdo se přidá? :) Jsem zvědav jestli to někdo dočte až sem :D
Přílohy:
další pozvánka na trénování přišla z Teplic : /nevymyslíme nějakou naši obdobu?/
Ahoj,
Oddíl OB, TJ Lokomotiva Teplice bude tuto zimu (stejně jako minulou) pořádat jednou za 14 dní večerní trénink.
Účelem je neztratit přes zimu kontakt s mapou a naučit se nebát běhat ve tmě.
Všechny tréninky jsou plánované na městských a parkových mapách, kde je povětšinu i umělé osvětlení.
Připraveny budou vždy dvě tratě: úplně jednoduchá pro začátečníky, trošku delší (ale nic hrozného) pro ostatní.
Start vždy mezi 18 a 18:30.
V případě, že by měl někdo zájem se zúčastnit, stačí dva dny předem zaslat mail na ltp@centrum.cz.
Podrobnosti na našich stránkách sekci pořádání: http://loko-teplice.info/index.php?option=com_content&view=article&id=68&Itemid=72
S pozdravem. Michal Žejdlík
Další >>
